Benešovské osady: Víte, kolik jich město spravuje a jaká je jejich historie?

Ilustrační foto
Autor: Wikimedia Commons

Osady a krajinné zázemí (1. část): Kolik město spravuje osad? Jaká je jejich historie? A jak se rozvíjí dnes?

O tom, že Benešov má skoro 17 tis. obyvatel, se ví. Ale že tísícovka z nich (6 %) bydlí v 11 vesničkách rozesetých po okolní krajině už tolik ne. Fakticky je spravuje zastupitelstvo města, ale existují tu i osadní výbory, jejichž předsedkyně a předsedové o své obce pečují a s městem komunikují své potřeby. Kromě osad jsou v okolní krajině i zahrádkářské kolonie, celé Konopiště, dostihové závodiště, staré armádní objekty, křížky a kapličky či zemědělské stavby. Zajímavé také je, že všechny vesnice (kromě Červeného Dvora) vznikly kolem roku 1300, tedy s prvními písemnými zmínkami o Konopišti s Benešovem. Společně si osady nyní projdeme. Stručné popisy jsem doplnil o mapy stabilního katastru z roku 1842. Snad pro vás bude procházka po humnech zajímavá a vydáte se tam někdy na výlet místo vzdálenějších cílů.

„BODLČOK“

předsedkyně: Mgr. Kateřina Čeňková Nejobsáhlejší soustava osad, pro kterou jsme museli vytvořit specifickou zkratku, takže jednotlivé vesnice projdeme jednotlivě.

Boušice, dříve též Bohušice (tedy ves lidí Bohušových, domácí varianta jména Bohumil). Návsi dominuje zvonička s rybníkem. K nim patří i kolonie pojmenovaná po původním zájezdním hostinci Na Nechybě.

Jméno Dlouhé Pole asi netřeba vysvětlovat. Z map je patrná soustava rybníků, z kterého zůstal dnes jen jeden. Od výpusti rybníků směřovala cesta do Benešova, kterou si místní přejí obnovit. Většina zaniklých cest nadále zůstává v majetku města, jen jsou fakticky zaorány a obhospodařovány bez toho, aniž by za to městu zemědělci platili nájem (pachtovné). Návsi dnes dominuje veliká křižovatka s kapličkou a dětským hřištěm.

O historii Červeného Dvora, který vznikl dlouho po ostatních vesnicích jako hospodářské zázemí, moje zdroje mlčí, proto budu rád za jakékoli indicie. Můžeme se jen domnívat, že odkazuje k barvě hlíny, ze které se vyráběly cihly, podobně jako Červené Vršky v Benešově. Dnes jde o zapomenuté místo, kde je jeden z nejhezčích výhledů na město.

Název Okrouhlice odkazuje na specifické období zaklá dání nových vesnic ve středověku, kdy namísto podlouhlých návsí s dlouhými lány vznikaly okrouhlé návsi jen s několika statky, čímž si vytvářely hradbu proti divoké zvěři. Na náves potom byl na noc naháněn dobytek, aby byl chráněn. Centru obce dominuje nádherně zdobený barokní kostel sv. Vavřince.

Územní studie krajiny

Město Benešov nyní připravuje zpracování územní studie krajiny celého ORP. Cílem územní studie, kterou mají již Votice pod námi i Říčany nad námi, je vytvořit plán na obnovu krajiny po ráně kolektivizace, zlepšit biodiverzitu a retenci krajiny. Nejpodstatnější bude zprůchodnění krajiny – obnova starých cest, vytvoření nových lávek, stromořadí, cyklostezek a zadržení více vody v krajině tak, aby se snížilo riziko povodní, eroze a přehřívání. Na základě studie bude možné ukládat náhradní výsadby, čerpat dotace na konkrétní cesty, nebo ji použít jako podklad pro komplexní pozemkové úpravy.

Prosíme vás o zaslání návrhů konkrétních budoucích prvků v krajině (tůň, cesta, alej, stromořadí, sad, lávka atd.) v okolí Benešova, nebo celém ORP, včetně návaznosti na propojení s okolními obcemi pro cyklo a pěší. Případně další faktory (tady je to podmáčené, tady býval rybník, tady jsou meliorace k zasypání, tady byla kaplička nebo křížek apod.). Prostě to, co byste v krajině rádi v budoucnu viděli, aby se tu vám i ostatním tvorům lépe žilo. Termín pro podněty je půlka září.

Přeji vám příjemný nástup podzimu, který si můžete zpestřit procházkou do některé z osad. Osobně doporučuji jít z Klášterky na Červený Dvůr. V osadách budeme pokračovat zase příště.

Článek byl převzat ze zpravodaje města Benešov. Titulek je redakční. Úvodní fotografie je ilustrační.