Nová výstava historických letounů v muzeu Dobříše odhaluje leteckou historii regionu i zajímavé příběhy

Ilustrační foto
Autor: Archiv města Dobříš

Muzeum města Dobříše je hrdé na to, že může hostit novou výstavu leteckých modelů, která odhaluje fascinující leteckou historii regionu. Výstava představuje širokou škálu modelů letadel, které odrážejí historii letectví v regionu, od dvouplošníků až po proudové stíhačky.

„Výstava nabízí příležitost pro veřejnost, aby se dozvěděla více o letecké historii našeho regionu," říká Jan Michl, ředitel Muzea města Dobříše. „Výstava zahrnuje modely letadel, která byla hlavní součástí leteckých dnů v Dobříši a manévrů konaných mezi Obořištěm a Dlouhou Lhotou v letech 1927 až 1937. Kromě toho zde budou zastoupeny i modely proudových typů MiG a Suchoj z let 1952 až 199, které operovaly z nedalekého letiště Dlouhá Lhota."

Příběhy, které se skrývají za těmito modely, jsou rovněž fascinující. Například příběh o sestřelení průzkumného balonu nad Dobříši v roce 1956 stíhačem MiG-15bis, který pilotoval tehdy nejzkušenější stíhač v ničení průzkumných balónů npor. Jaroslav Novák, je jen jedním z mnoha, které návštěvníci mohou na výstavě objevovat.

Výstava také zahrnuje příběh o tom, jak se letouny MiG-15bis staly pomníky a dětskými prolézačkami po celé republice v průběhu 70. let, kdy byly postupně vyřazovány z důvodu konce jejich životnosti. Jedním z takových letounů byl i MiG-15bis, který byl v roce 1969 instalován v Dobříši.

Zveme všechny milovníky letectví, historie a dobrých příběhů, aby se přišli podívat na tuto jedinečnou výstavu, která představuje bohatou leteckou historii našeho regionu.

„Převážnou většinu výstavy budou představovat modely proudových typů MiG a Suchoj z let 1952 až 1990, ale dojde i na stroje z druhé světové války. Jako ochutnávku uvádíme povídání ke stíhacímu typu MiG-15,“ dodává ředitel Jan Michl, ředitel dobříšského muzea.

Sestřel balonu nad Dobříší

Dne 21. září 1956 byl nad Teplicemi detekován průzkumný balon, letící v jižním směru ve výšce asi 14 200 metrů. V době studené války bylo normální, že sem ze Západu přilétaly. Z letiště Žatec byl proti němu vyslán první MiG-15bis, ale po 30 minutách letu se vrátil, protože se balón nacházel již mimo jeho dostup. Druhý MiG-15bis byl proto značně odlehčen, aby mohl vystoupat výše. Do kokpitu usedl tehdy nejzkušenější stíhač v ničení průzkumných balónů npor. Jaroslav Novák. Tomu se podařilo i přes poruchu kyslíkového přístroje dosáhnout letové výšky 12 000 metrů. Po přiblížení k cíli zahájil npor. Novák okamžitě palbu, ale bez patrného účinku. Nakonec se nedaleko Dobříše rozhodl balon zničit taranem a poté se katapultovat. Po nárazu však s překvapením zjistil, že MiG-15bis stále dobře reaguje, a proto se rozhodl vrátit na domovské letiště. Všechny předešlé sestřely balónů se mu podařily na strojích MiG-17PF. Tohle byl jeho jediný a také poslední sestřel na letounu MiG-15bis.

MiG-15bis jako pomník v Dobříši

V průběhu 70. let docházelo k postupnému vyřazování proudových strojů MiG-15 z důvodů konce jejich životnosti. V padesátých letech jich bylo vyrobeno relativně hodně, takže se po zvážení všech pro a proti přikročilo k nejjednodušší odpovědi na otázku: Kam s nimi? Po celé republice se bojové stroje proměnily v pomníky či dětské prolézačky, což i odpovídalo tehdejšímu vkusu vládnoucí politické strany. Některé kusy dokonce díky svým motorům fungovaly jako rozmrazovače zamrzlých a zasněžených železničních kolejí. Jeden z nich byl v roce 1969 instalován i na Dobříši. Jednalo se konkrétně o MiG-15bis výrobního čísla 613719 s kódovým označením 3719. Byl vyroben v květnu 1956 a od 13. 7. sloužil u 1. stíhacího leteckého pluku. Posléze u 9. stíhacího pluku v Bechyni, a nakonec v roce 1968 putoval do muzea. V Dobříši byl letoun nejdříve umístěn na Mírovém náměstí, ale vandalové se rychle postarali o drobné vady na kráse, takže se stříbrný tryskáč odsunul dále od náměstí ke kinu, aby nebyl tolik na očích. Naprosto zdemolovaný pomník byl definitivně zrušen až v roce 1978.

Zdrojem tiskové zprávy je město Dobříš. Titulek je redakční. Zdrojem fotografií je archiv města Dobříš a pan Průša.