Nemoci z klíšťat prudce rostou, odborníci varují před druhou vlnou

Ilustrační foto
Autor: majasimenc, FreeImages

Nejnovější data Státního zdravotního ústavu ukazují, že Středočeský kraj letos zaznamenává dramatický nárůst nemocí přenášených klíšťaty. Od začátku roku zde klíšťovou encefalitidou onemocnělo už 28 lidí, ještě výrazněji ale stouply v kraji počty nákaz lymeskou borreliózou. Zatímco za celý loňský rok bylo hlášeno 479 případů onemocnění, do konce letošního srpna je jich už 690, což představuje meziroční nárůst o 44 %. Odborníci navíc varují, že riziko s létem zdaleka nekončí – další vlna nákaz totiž přichází právě na podzim.

Přestože většina případů klíšťové encefalitidy bývá hlášena během letních měsíců, hrozba nákazy bohužel nekončí ani s příchodem podzimu. V důsledku klimatických změn se totiž sezóna výskytu klíšťat prodlužuje až do pozdního podzimu a klíšťata zůstávají aktivní, dokud teplota neklesne pod 5 °C. Podle dat Státního zdravotního ústavu se tak v říjnu, listopadu a prosinci každoročně objevuje více než 20 % všech případů klíšťové encefalitidy – často dokonce více než v jarních měsících.

První příznaky se podobají chřipce

Klíšťová encefalitida o sobě dá nejprve vědět bolestí hlavy, kloubů a svalů, únavou, slabostí a teplotou. Uvedené obtíže po několika dnech mohou ustoupit, nebo se zmírnit a člověk cítí přechodnou úlevu. V první fázi tak zůstává onemocnění většinou nerozpoznané.

Teprve při druhé fázi se kvůli postižení centrálního nervového systému vrací příznaky s mnohem větší intenzitou. Objevit se může nespavost, třes prstů, končetin a jazyka, neschopnost srozumitelného vyjadřování, psychický útlum či dezorientace. Nesoustředěnost a pocit únavy přitom mohou přetrvávat i měsíce. U závažného průběhu klíšťové encefalitidy se mohou objevit také obrny lícního nervu nebo paže. Zatímco u obrny lícního nervu dochází zpravidla k pomalému uzdravení, postižení paže může být trvalé.

Proočkovanost stoupá, ale nestačí

V České republice byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě alespoň jednou dávkou v roce 2023 přibližně 40 %, o rok později pak 48 %. Jedná se o nejvyšší růst proočkovanosti za posledních 5 let. V porovnání s okolními státy jsou ale u nás stále čísla velmi nízká.

Například v endemických částech Německa bylo v loňském roce proočkováno 67 % obyvatel, v Rakousku dokonce 81 %. Zaostáváme ale také například za Švýcarskem, Švédskem a pobaltskými státy.

K přeočkování stačí pouze 1 dávka každé 3 roky, nebo 5 let dle věku

Základní očkování se skládá ze 3 dávek podávaných s časovým rozestupem. Protože imunitní systém vytváří protilátky 14 dní po 2. dávce, u očkování v měsících, kdy jsou klíšťata aktivní, přistupují lékaři obvykle k takzvanému zrychlenému očkovacímu schématu. Při něm je čas na druhou návštěvu už 14 dní po první. Třetí dávka, po které je dosaženo nejvyšší tvorby protilátek, následuje po 5 až 12 měsících. Kvůli přeočkování je třeba navštívit lékaře či očkovací centrum pouze jednou, každé 3 roky, nebo 5 let, v závislosti na věku a pořadí přeočkování.

Od 50 let pojišťovny očkování hradí

Míra proočkovanosti zůstává nízká zejména u osob ve věku od 35 let, ještě více se pak snižuje u skupiny nad 45 let. A to i přesto, že spolu s rostoucím věkem stoupá závažnost průběhu klíšťové encefalitidy a riziko úmrtí je u osob starších 50 let 15krát vyšší než u mladších věkových skupin. Ve věku nad 50 let je očkování hrazeno zdravotními pojišťovnami.

Zdrojem zprávy je Focus agency s.r.o.. Titulek je redakční. Úvodní fotografie je ilustrační.