Víte, jak vznikly názvy Flusárna nebo Šibeniční vrch? Odhalte původ pomístních názvů v Benešově

Ilustrační foto
Autor: Zpravodaj města Benešov

Co jsou pomístní názvy? Máte nějaké vlastní? A víte jak vznikaly?

Před rokem se autor věnoval osadám a jejich názvům, a tak se zaměřil i na názvy přímo z Benešova a blízkého okolí. Mnohdy nám jedno slovo, kterému už ani nerozumíme, poodkryje kus historie celé lokality nebo zajímavý místní příběh.

Nejstarší názvy ve městě ukazují na směry do okolních míst – Hradební (také Zámecká, dnes Tyršova), Táborská, Vlašimská nebo Pražská. Další odhalují již část zaniklé historie – U Náhonu (stával tu mlýn), Klášterka nebo Pod Lihovarem. Později došlo k přepisování a doplňování názvů na základě společenského kontextu a rychlého rozvoje výstavby, kdy se používaly názvy osobností, spisovatelů a umělců – a to jak benešovských, tak i celostátních (Máchova, Borovského nebo Vančurova).

Samotné pomístní názvy vznikaly často podle osob, příběhů, statků, hospod nebo přírodních podmínek.

POJĎME SE SPOLEČNĚ PODÍVAT NA TY NEJZNÁMĚJŠÍ:

Červené Vršky, lokalita na severu města za tratí – název odkazuje k červené hlíně, která vedla postupně ke zřízení místní cihelny.

U Boží vody, místo u Rubešovy ulice u dráhy – voda ve studánce byla považována za léčivou a později nad ní byla postavena kaplička.

Tržiště – konaly se tu veliké dobytčí trhy.

Katuška, vila u nádraží – podle manželky jednoho z posledních majitelů Kateřiny.

Na Mýtě, za cyklistickou lávkou přes trať – vybíral se tu poplatek za používání silnice.

Konopiště – údajně od hojného pěstování konopí.

Mydlářka, usedlost u Konopiště – podle výroby svíček a mýdla.

Měsíční údolí, mezi Konopištěm a Poříčím nad Sázavou – jedna z prvních trampských osad v Čechách, název vychází z knihy Měsíční údolí od Jacka Londona, ve kterém spolu dva přátelé začínají žít podle svých představ, podobně jako zakladatelé osady.

Flusárna, lokalita u konce Vlašimské ulice – podle výroby uhličitanu draselného (potaš, flus) z dřevěného popela, který se využíval pro výrobu mýdel nebo papíru a jiných produktů.

Pazderna, lokalita u Vlašimské ulice – podle pazdeří, odpadu ze zpracování lnu a konopí.

Na Chmelnici, ulice od zimního stadionu – nečekaně od pěstování chmele pro lokální pivovar.

Tůmovka, hospoda na rohu ulic Hráského a Zapova – podle původního majitele hostince pana Tůmy.

Baba, kopec nad Bedrčí – vyskytuje se hojně po celých Čechách, ale zda jde o podob- nost s babským hrbem nebo povídačkami o čarodějnicích, se neví.

Kavčín, kopec za Benešovským potokem – zřejmě od kavek, které tu i ve vztahu k šibeničnímu vrchu mohly žít, nicméně může jít i o odvozeninu od nějakého pan Kavky, nebo zkomoeninu Kančího vrchu, jako tomu bylo v Praze.

Šibeniční vrch a Ve Strašinkách – u silnice na Vlašim opravdu stávalo místo, kde se popravovalo. Popraviště stávalo zhruba v místě dnešního paintballového areálu. Benešov svého kata neměl, ale občas tuto funkci vykonával místní ras (neboli pohodný či antoušek), který se jinak živil sběrem mrtvých zvířat. Šibenice měla být vždy dobře viditelná z města – v našem případě od kostela sv. Mikuláše. Je smutné, že místo není dobře zpřístupněné, nevede tu nějaká turistická stezka, není tu místo zastavení s připomínkou a dokonce se uvažuje o zastavění historicky významného bodu města, který si většina měst chrání.

V Beranicích, kopec nad Sladovkou – hodně hlinitá půda mezi Mysličí a Sladovkou vypadala po zorání jako beránci.

Brabenčík, kopec v Černém lese – dnes druh pavouka, dříve varianta slova mravenec (brabenec).

I tímto se zabývá Názvoslovná komise, která má za úkol připravovat seznamy nových ulic pro rozvíjející se město tak, aby názvy do města hezky zapadly. V minulosti komise navrhla pojmenování ulic Suchánkova u Táborských kasáren, K Potoku za Pinkem nebo náměstí Mojmíra Chromého za radnicí. Se vznikem nových ulic v Pražských i Táborských kasárnách, ale i v dalších lokalitách města, chceme být připraveni, a tak budeme rádi za vaše tipy na pojmenovávání ulic ve městě (pokud půjde o osobnost, tak platí, že nesmí být již naživu).

Za nápad napsat článek o pomístních názvech vděčí autor stránce www.urocnice.eu, kde čerpal část vysvětlení.

Článek byl převzat ze Zpravodaje města Benešov se souhlasem vydavatele. Titulek je redakční.